Energie větru

Vužití energie větru se nyní rozvíjí zejména vlivem výkupní ceny elektřiny. Výrobna - větrná elektrárna, je zařízení ivestičně poměrně náročné. Využití instalovaného výkonu je v podmínkách ČR poměrně malé.

Velkým problémem využítí větrné energie v podmínkách ČR je nestálost dodávky. Okamžitý výkon větrné elektrárny je silně závislý na okamžité rychlosti větru. Což je v našich podmínkách utopie!

Výroba (dodávka) výrazně kolísá v krátkých časových intervalech. Tato skutečnost vyvolává potřebu držení záložních zdrojů ve formě sekundární a terciální regulace výkonu i dispečerské zálohy. Z toho vyplývá, že náklady na čerpání záloh činí cca 1,2 mil. Kč ročně na 1 MW výkonu instalovaného ve větrné elektrárny. Tyto zálohy jsou tvořeny převážně uhelnými a plynovými zdroji.

Z energetického pohledu se jedná o nejméně kvalitní zdroj. Při ekonomickém pohledu bychom měli do výše investice započíst i záložní zdroj, který se s větrnou elektrárnou doplňuje ve výrobě. Dalším negativem je, že výroba energie se nekryje se špičkovou potřebou a často je jí dokonce protichůdná.

Pro ilustraci: Pokud by se měly větrné elektrárny podílet jedním procentem na celkové výrobě elektrické energie, muslei bychom postavit 200 stožárů o instalovaném výkonu 1,5 MW a vytvořit pro ně záložní zdroj o instalovaném výkonu 60 MW. Dá se odvodit, že po 40% provozní doby dodávají větrné elektrárny méně než 4% instalovaného výkonu. Alespoň polovinu instalovaného výkonu dodávají pouze po cca 7% provozní doby.